Radioaktivita v potravinách a v materiálech

Z Enpedie
Verze z 7. 10. 2013, 10:21; Admin (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

V souvislosti s březnovými událostmi v Japonsku se často dotazujete na bezpečnost potravin a zásilek původem z Japonska. V návaznosti na dotazy veřejnosti jsme připravili krátké sdělení o radioaktivitě v potravinách a materiálech za běžné situace.

Radioaktivita a radioaktivní látky jsou přítomny v životním prostředí, které nás obklopuje. Což se samozřejmě projevuje i v obsahu radionuklidů v potravinách a přírodních materiálech a výrobcích. V ČR se od roku 1986 provádí monitorování radiační situace (viz výroční zprávy SÚJB).

Běžná radioaktivita v potravinách

Obsah radionuklidů, vyjádřený v hmotnostní či objemové aktivitě se výrazně liší dle různých druhů komodit. Obecně platí, hmotnostní či objemové aktivity 137Cs v základních potravinách se pohybují převážně v setinách až desetinách Bq/kg, resp. Bq/l. Objemové aktivity 137Cs a 90Sr v pitné vodě jsou ještě nižší (desetiny až jednotky mBq/l), případně pod mezí detekovatelnosti. Obsah tritia v pitné vodě se pohybuje v jednotkách Bq/l a v průběhu let soustavně dlouhodobě klesá. Relativně vyšší obsah 137Cs oproti ostatním poživatinám je stále pozorován v houbách, lesních plodech a mase divoké zvěře. Vyšší obsah 137Cs je důsledkem jaderných testů v 60.letech a v menší míře i důsledkem havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Hodnoty hmotnostní aktivity 137Cs v těchto produktech dosahují jednotek až stovek Bq/kg. Pokles aktivity 137Cs je v nich velmi pomalý; je dán charakterem ekosystému a fyzikálními zákony (poločas rozpadu). Vzhledem k relativně vyšší aktivitě je, i přes jejich malou spotřebu, příspěvek k celkovému úvazku efektivní dávky z ingesce 137Cs vyšší ve srovnání s ostatními druhy poživatin; avšak vzhledem k ozáření z přírodních zdrojů je zcela zanedbatelný (méně než 0,1%). Podrobnosti a kompletní výsledky monitorování radiační situace, včetně potravin naleznete ve Výroční zprávě SÚJB a na internetových stránkách SÚRO, v.v.i. (http://www.suro.cz/cz/rms).

Běžná radioaktivita v matriálech

V případě radioaktivity v matriálech mohou nastat dva základní případy:

  • Jednak se může projevovat obsah radionuklidů, jako je tomu u materiálů a výrobků z nerostných produktů. Typickým příkladem jsou stavební materiály, u kterých je v ČR obvykle dominantní obsah radia v řádech desítek Bq/kg. Vyšší hodnoty - vykazují materiály vyrobené s použitím odpadních surovin (popílek, škvára, struska) nebo některé druhy kamene, například žula. Podrobnosti o přírodní radioaktivitě lze nalézt na internetových stránkách SÚJB a SÚRO (http://www.sujb.cz/monitorovani-radiacni-situace/ http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/stavebnimaterialy).
  • Dále pak spotřební výrobky, které nejsou vyrobeny z nerostných surovin přirozeně obsahující radionuklidy, ale obsahující přídavek umělých radioaktivních látek. V těchto případech je výroba, dovoz, vývoz i distribuce regulována Atomovým zákonem. Výrobce těchto produktů musí zdůvodnit množství radioaktivních látek do těchto výrobků, které jsou spotřebními, jeho povinností je dále i informovat případné spotřebitele o této skutečnosti, bezpečném zacházení s tímto výrobkem a o jeho likvidaci. Pokud se takto regulované výrobky uvádějí na trh, jsou z hlediska rizika ohrožujícího zdraví a bezpečnost spotřebitele v naprostém pořádku. Další informace naleznete na http://www.sujb.cz/?c_id=288 .

U jakýchkoliv výrobků (nepotravinových a farmaceutických) obecně platí, že dávkový příkon v 1 metru od předmětu se pohybuje do 1 násobku přírodního pozadí.