Zobrazení zdroje stránky Zbytkové teplo

[[Category:Nejčastější otázky]]

Odstavením [[reaktor|reaktoru]] je zastaveno štěpení uranu, nicméně vyhořelé [[jaderné palivo|palivo]] dále produkuje tzv. zbytkové teplo vznikající radioaktivním rozpadem štěpných produktů. Toto teplo je nutné odvádět ještě několik let po odstavení, aby nedošlo k poškození [[aktivní zóna|aktivní zóny]].
Proto také odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací patří k základním provozním režimům EDU i ETE. Klasickým příkladem je výměna paliva, kdy po odstavení reaktoru (přerušení štěpné řetězové reakce) po nějakou dobu běží ještě hlavní cirkulační čerpadla, s poklesem zbytkového výkonu se odpojují čerpadla, až se posléze přejde na přirozenou cirkulaci, přičemž po několika dnech stačí na odvod zbytkového tepla jedna smyčka s přirozenou cirkulací. Pro představu, okamžitě po odstavení reaktoru je zbytkové teplo kolem 7 % původního tepelného výkonu reaktoru (tedy při 3000 MW typu ETE to je asi 210 MW), ale už po 1 dnu poklesne na ~ 0,5 % výkonu před odstavením (exponenciální pokles). Při tomto odvodu zbytkového tepla je určující dostatečná rezerva do teploty sytosti vody při daném tlaku, tím se pak řídí proces dochlazování. Tento stav je v principu stejný i po nehodě, kdy však nemusí být k dispozici normální nucená cirkulace chladiva hlavními cirkulačními čerpadly, a proto existuje havarijní chlazení, které musí pokrýt především tu první fázi po odstavení reaktoru. V dalších fázích je takové chlazení potřebné v případech porušené integrity chladicího okruhu.
<br /><br />
Ochranná bariéra reaktoru <br />
1. povlak paliva<br />
2. primární okruh reaktoru<br />
3. Kontejnment