Aktivační detektor

Z Enpedie
Přejít na: navigace, hledání


Aktivační detektor je pasivní detektor ionizujícího záření používaný především k měření fluence neutronového záření. Detektory mívají tvar fólie nebo drátu a jsou buď z jednoho prvku nebo definované slitiny. Detektory jsou nejprve ozařovány v měřeném poli záření. Během ozařování jsou v detektoru indukovány radionuklidy. Po ozáření se pomocí spektrometrie záření gama stanoví aktivity příslušných radionuklidů a odsud celková fluence neutronů. Výhodou této metody je, že odezva detektoru není ovlivněna zářením gama, které je vždy v poli neutronů přítomno. Další výhody jsou malé rozměry a odolnost, takže detektory mohou být používány například v aktivní zóně jaderných reaktorů. Pro detekci tepelných neutronů se jako materiál aktivačních detektorů často používá Co, Au a Fe, pro rychlé neutrony pak Ni, Fe, Ti a Nb.