Chemická těžba uranu

Z Enpedie
Přejít na: navigace, hledání

ISL (in-situ leaching). Metoda získávání uranu (nejen - takto lze těžit např. měď) loužením hornin. Vyluhovací roztok se systémem technologických vrtů vtláčí do rudního tělesa, odkud se odebírá nasycený uranovým koncentrátem. Po vytěžení se ložisko promyje, zbytkové kontaminanty se imobilizují a vyluhovací pole se posune o kus dál. Metoda se obecně považuje za ekonomicky výhodnou a zároveň i ekologickou, ač se to z československé perspektivy může jevit paradoxně. Na rozdíl od povrchové či hlubinné těžby totiž není potřeba odtěžit a sládkovat hlušinu. Těžba tak neovlivňuje krajinný ráz. Podmínkou ekologičnosti těžby je ovšem vhodné podloží a dobrý geologický průzkum. Toto bohužel v případě nechvalně proslulé těžby ve Stráži pod Ralskem nebylo dodrženo a těžba se rozšiřovala ještě před dokončením průzkumu. Výsledkem je rozsáhlá kontaminace podzemních vod s následnou dlouhodobou a drahou sanací.

Zdroje

world-nuclear.org
• Prokop Tomek: Československý uran 1945-1989 : těžba a prodej československého uranu v éře komunismu
• Jiří Mužák: Současnost a budoucnost sanace následků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem