Diferenciální metody

Z Enpedie
Přejít na: navigace, hledání

Z popisu jaderných reakcí prostřednictvím složených jader vyplývá, že energie uvolněná během reakce bude rovna energii reakce doplněná o energii nalétávající částice. V případě, že energie nalétávající částice bude dostatečně vysoká k odlišení od energie reakce, bude energetické posunutí odezvy od odezvy vyvolané tepelným neutronem rovno energii dopadajícího neutronu. V případě 3He je díky poměrně nízké energii reakce teoreticky možné spektrospické vyhodnocení spektra. Avšak vzhledem k nízké hodnotě účinnému přůřezu v rychlé oblasti, a prakticky nemožné dekonvoluci takto vytvořeného aparaturního spektra nenašla tato metoda uplatnění.

Metoda, která však umožňující spektroskopické vyhodnocení naměřených dat, jež nalezla uplatnění je měření energie rozptýlených protonů. Praktická realizace je možná buď přímým měřením ve vodíkem plněném proporcionálním počítači, nebo použití scintilačního detektoru z organických látek. V případě reaktorové dozimetrie se používají právě organické scintilátory. Rychlé spektrum neutronů se získá dekonvolucí z naměřeného spektra rozptýlených protonů podle Rovnice 3.4.

Rovnice 3.4.:

V organických scintilačních detektorech však nedochází ke scintilaci jen vlivem rychlých neutronů, ale též vlivem fotonů, prostřednictvím Comptonova rozptylu. Tato vlastnost dělá z organických scintilátorů vhodný detektor. Fotony jsou detekovány prostřednictvím rozptýlených elektronů, zatímco neutrony prostřednictvím rozptýlených protonů. Elektrony jsou výrazně lehčí než protony, a tudíž i jejich ztráty energie, a tím náběžná hrana signálu v detektoru bude mít jiný charakter. Právě s pomocí této vlastnosti je možné jedním měřením získat dvojí informaci. Hlavním kladem je, že se bude jednat o simultánní data.