Reaktorová smyčka

Z Enpedie
Přejít na: navigace, hledání

Reaktorová smyčka je technologické zařízení pro simulaci zadaných fyzikálně-chemických podmínek, které je oddělené od okolní infrastruktury. Většinou se jedná o autonomní chladicí okruh s velkým objemem chladiva (desítky litrů), který obsahuje ozařovací/aktivní kanál pro založení do výkumného reaktoru; zbytek smyčky je umístěn sice v těsné blízkosti reaktoru, ale mimo nádobu reaktoru. Smyčka sama o sobě dokáže pomocí svých čerpadel, ohříváků atp. dosáhnout výrazně větších tlaků a teplot než samotný výzkumný reaktor, protože se jedná o oddělený okruh má smyčka také oddělenou chemi chladiva od reaktoru - ve spojením s ním (aktivní kanál je v reaktoru) ale umí simulovat parametry energetických reaktorů: sama smyčka poskytuje teplotu, tlak a chemii chladiva, reaktor pak dodává neutrony. Aktivní kanál může být vybaven prostorem pro založení zkoumaných vzorků; většinou je tvořen jako nerozebiratelný a má omeznou životnost (než dojde z důvodu degradace jeho materiálů k riziku roztěsnění, resp. poškození). Z důvodů vysokých teplot nemůže být aktivní kanál v přímém styku s vodou reaktoru, proto je aktivní kanál v reaktoru založen do suchého kanálu který tvoří vzduchovou izolaci smyčky. Smyčky se nejčastěji používají pro výzkum chemie a materiálů primárního okruhu ennergetických reaktorů. Fyzikální/termohydraulické testy ve smyčkách při založení v reaktoru jsou také možné, ale v ČR nepříliš časté.

Reaktorové smyčky jsou ovládány vlastními operátory, oddělenými od operátorů reaktoru.